Užijte si jídlo bez obav z histaminu

Histaminová intolerance je stav, při němž množství histaminu převýší schopnost organismu jej odbourat. Může se projevovat například bolestmi hlavy, svěděním kůže, zarudnutím, průjmem nebo dýchacími obtížemi. Histamin se metabolizuje dvěma hlavními cestami: enzym DAO (diaminoxidáza) působí především ve střevě a odbourává zejména histamin přijatý z potravy; jeho snížená aktivita je hlavním a nejčastěji uváděným mechanismem histaminové intolerance, nikoli však jediným. Enzym HNMT (histamin-N-methyltransferáza) odbourává histamin uvnitř buněk a v tkáních a jeho porucha či genetické varianty mohou k obtížím rovněž přispívat. Roli mohou mít také střevní onemocnění, některé léky a další faktory ovlivňující histaminovou rovnováhu.

Vhodné jsou potraviny s nízkým obsahem histaminu – například čerstvé maso (ne uzené ani fermentované), rýže, brambory, většina čerstvé zeleniny s výjimkou rajčat, špenátu a avokáda, a čerstvé ovoce kromě citrusů a jahod.

Nevhodné jsou potraviny s vysokým obsahem histaminu nebo biogenních aminů: fermentované výrobky (sýry, salám, kyselé zelí, ocet), alkohol (zejména víno a pivo), konzervované ryby, rajčata, špenát, avokádo a citrusové plody.

Liberátor histaminu je potravina, která sama o sobě neobsahuje velké množství histaminu, ale stimuluje jeho uvolnění z žírných buněk těla. Mezi liberátory patří například jahody, rajčata, citrusy, čokoláda nebo ořechy.

Skutečnou diagnózu histaminové intolerance stanovuje lékař po vyloučení jiných možných příčin obtíží a zhodnocení klinického obrazu. Eliminační dieta, potravinový deník ani vyšetření aktivity DAO samy o sobě diagnózu nepotvrzují. BezHistaminu.cz je pouze orientační pomůcka a diagnózu nestanovuje.

BezHistaminu.cz pomáhá rychle vyhledat hodnocení potravin, zkontrolovat složení a zapisovat jídla i vlastní reakce. Histaminový pohár ze zapsaných jídel, rizikových potravin, liberátorů, blokátorů DAO, faktorů a reakcí počítá orientační denní zátěž. Zohledňuje také zátěž přenesenou z předchozích 48 hodin, která postupně klesá, a pomáhá tak odhadnout období, kdy se zátěž sčítá a může být vyšší riziko reakce. Nejde o diagnózu ani přesnou předpověď.